Myšlenka jet na sraz Citroenů BX mě lákala už od zaregistrování na tyto stránky a těšil jsem se na poznání fajn lidí z BXclubu, které jsem dosud znal jen po netu. Proto, když Marty zveřejnil, že 23.-25.června bude na Mělníku sraz, tak jsem neváhal a ihned jsem se hlásil. Tady máte popis toho, jak jsem ten krásný víkend s váma na srazu prožil já - Lup.
"BX sraz 2006 Mělník, aneb jak to viděl Lup"
Marty mne poprosil, jestli bych sepsal něco o srazu Citroenů BX na Mělníku v červnu roku 2006.
Takže tak činím a píšu, jak to bylo viděno mýma očima.
Pátek:
Na Mělník jsem s manželkou a našim „Loudou“ (tak se jmenuje náš koráb) vyjeli v pátek asi v 15:30.
První zádrhel byl asi 20 kilometrů od Písku, kde jsme zkejsli v koloně aut.
V Čimelicích frézovali vozovku, takže jsme museli čekat, až nás pustí. V koloně jsme stáli asi hodinu s tím, že co 2 minuty se hnula o 1-2 auta kupředu Byla z toho dohromady již zmíněná hodina.
Potom už šla cesta dobře. Až za Prahu. Jelikož jsme jeli na první sjezd z dálnice s tím, že aspoň přijedeme na Mělník z té správné strany – přímo ke škole, kde jsme byli ubytovaní, tak jsme z dálnice sjeli.
Ovšem pozor.
Jako dalších několik účastníků jsme zjistili, že je tam na Mělník objížďka.
A stejně jako několik dalších jsme tam i jemně zakufrovali. Objížďka byla takřka neznačená, takže člověk neznalý místní topografie byl ztracen.
Nicméně po krátkém bloudění a jednom úspěšném projetím kolem hlídky dopravní policie jsme úspěšně dorazili na Mělník a do místní Integrované střední školy technické (ISŠT), která byla pro sraz našim celovíkendovým útočištěm.
Tam už nás vítal Zakspeed, a Joplin. Byli tam i Kovboj a Jirka Seč, ale ti zrovna někde běhali.
Posléze dorazil během pátku ještě Skalfaro.V této sestavě jsme se vydali do místní restaurace U ještěra, kde začalo průběžné seznamování.
Díky pěnivému moku a vínku nám to šlo docela dobře. Asi v 10 večer přijel vlakem můj kamarád Pouquer s kytarou a foukacíma harmonikama.
Joplin vytáhl tahací harmoniku, já kytaru a večer nám ubíhal v tomto duchu skvěle.
Dokonce i Kovboj se nechal přemluvit a zmáčkl struny na mé druhé kytaře.
Odcházeli jsme do školy všichni příjemně znaveni. Jelikož se mě a Pouquerovi ještě nechtělo spát, tak jsme zapli notebook s tím že si ještě zahrajem hru. Ale nezahráli, protože jsem neměl sebou cd nutné ke spuštění. Napsal jsem tedy ještě Vendovi SMS, aby mi je druhý den přivezl (kdyby náhodou večer byla chuť na pokoji hrát) a šlo se spát.
Sobota:
V sobotu ráno kolem sedmé mě vzbudil telefon. Volal mi Venda, že už jsou před areálem školy, tak abych se koukal probudit a vylézt z pelechu. Chtěl mě tím tak trochu vytrestat za tu noční SMS 
Vstal jsem a koukl z okna pokoje ven. Tam akorát přijížděla Nevada a v ní Marty s Katjou, malou Katjou,Filipzou, světle modré BX s Jívou a Venda ve svém Oplu. Vyběhl jsem před internát a šel se s nima přivítat. 
Během dopoledne se začali sjíždět i ostatní účastníci srazu. BXka se řadily na parkovišti dle pokynů pořadatelů, zatímco Renaulti a Opel to zaparkovali vedle parkoviště, ale jak se později ukázalo, byli na tom lépe nežli my, neboť tyto vozy byly celý den ve stínku 
Od přibližně 9 hodin začala registrace. Při registraci již byla první soutěž. Každý dostal lísteček s otázkou: "Kolik bylo vyrobeno celkem citroenů BX?" Byla to zákeřná otázka . Je jasné že nikdo to nevěděl, a každý jen tipoval. Celkově přijelo 28 aut, avšak registrovaných členů bylo víc. (např. Filipza měl strach, že by mu jeho BX, které má před GO, by asi do Mělníka ze Žiliny nedojelo. A tak v Hranicích BX zaparkoval a zbytek cesty absolvoval v Nevadě)
Průběžně s registracemi začalo i seznamování lidí a okukování aut, jejich kufrů, motorů a interiéru.
A že bylo co obdivovat
Během čumendy se o malé pozdvižení postaral Čert, kterému po cestě na sraz prdla trubička a uteklo LHM, což na místě okamžitě začal opravovat. Musím podotknout, že i přes to, že tam místo LHM nalil něco, co vám tu snad ani nemůžu napsat (kdo byl – ví a kdo nebyl – nechtějte radši ani vědět) se mu oprava zdařila. Auto se zvedalo jak má.
Potom jsme se odebrali do školící místnosti, kde Marty s Kovbojem oficiálně začali sraz.
Když sezení rozpustili, tak začala vzájemná čumenda na naše miláčky a současně při ní probíhala další soutěž s bodováním za největší bordel v kufru, nejčistší motor a nejhezčí BX komplet. U každé disciplíny byl vždy žhavý kandidát, což se nakonec projevilo ve výsledcích jako fakt.
Začala se blížit 13:00 hodina a my jsme se seřadili k odjezdu na sprinty. V ten okamžik vyběhl marty se svojí tajnou bleskovou soutěží. Každý musel ukázat zda má u sebe aspoň litr LHM a hasičák. Kdo to u sebe měl, tak měl štěstí, neboť byl úspěšný v této bleskovce. Já měl "pouze" hasičák, takže jsem prošel na 50%
Hned po této bleskovce se odjelo na pronajaté letiště za Mělníkem, kde se konal závod ve sprintu na čas.
(Tabulka výsledků je pod článkem)
Největší úspěch stejně ale asi slavil Kovboj na své mini čtyřkolce, vedle Jirky Seče. Vystřelil jako blesk a možná, kdyby se ráno došel odlehčit na WC, tak by Jirku i předehnal. Takhle mu to bohužel o několik okamžiků nevyšlo. Ale tajně se nechal slyšet, že na příštím srazu mu to prý nandá
(říkal tuším něco o Šaratické kyselce)
Po sprintech se rovnou jelo na spanilou jízdu.
Musím přiznat, že Marty s Kovbojem vybrali opravdu nádhernou trasu po Kokořínsku. Jeli jsme krásnou krajinou, kolem řeky (lidi podél cesty zírali na naši kolonu), skal i serpentýnama pod Kokořínem. Spanilá jízda se prostě podařila na jedničku a kdo nezažil, nemůže pochopit naše pocity z ní.
Po příjezdu zpět do areálu školy jsme se rychle občerstvili (kdo měl žízeň) v bufetu ve škole a potom už jsme byli zavoláni na vyhodnocení soutěží a rozdání cen.
Cen bylo spousta – nemá asi cenu je tu probírat jednotlivě.
Nesmím ale mezi cenami opomenout cenu hlavní, kterou byl miniskutr, a který nakonec získal Čert. Ten později na BXclubu napsal už mu to závidí půlka vesnice a děti se o něj hádají. Další ceny od Kovboje, byly dvě elektrické koloběžky.Jednu získal Venda a druhou já (Lup). Nemohu se také nezmínit o firmě Autobenex (www.autobenex.cz), která sponzorovala další hodnotné ceny (bunda, mikiny) a jiné ceny včetně upomínkových předmětů, které každý dostal při registraci. Ani Boban se nenechal zahanbit a do cen věnoval 2 x 5 litrů LHM.
Ale jak říkám, v podstatě bych tu vyjmenoval málem všechny účastníky BXsrazu, neboť skoro každý věnoval cenu. Ať už to byla drobnost, nebo dražší věc, to je jedno. Vám VŠEM za ně patří srdečný dík nejen ode mne, ale myslím, že od nás všech zůčastněných.
Výsledky vyhlášeny, všechny ceny rozdány a honem na večeři. Po večeři už nebyl žádný naplánovaný program a zábava se začala ubírat individuálním směrem.
Když to shrnu, tak někdo odjížděl domů a mi všichni ostatní jsme se prostě přesunuli do hospody. Tam jsme poseděli, pojedli a popili každý podle chuti a přibližně mezi 22 a 23 hodinou jsme se odebrali zpět do školy, kde jsme večer zakončili posezením u ohně doplněný o hru na kytary a foukací + tahací harmoniku.
Spát jsme odcházeli každý podle potřeby. Já jsem došel manželku uložit asi v 1 ráno a s Pouquerem jsme odcházeli od ohně asi něco málo před třetí. Na hraní hry na notebooku už samozřejmě nedošlo.
Neděle:
Neděle je vždy nepříjemným dnem. Ať už proto, že se jde v pondělí do práce, tak i proto, že většinou nedělí končívají akce a člověk se navrací zase domů, do všedního šedého života.
Nejvíc je mi neděle protivná, když jsem někde na vandru v lese a musím zabalit věci a vracet se zpět mezi lidi do civilizace.
Stejně tak i tato „posrazová“ neděle byla nepříjemná. Protože nás čekalo rozloučení a cesta domů.
Zabalili jsme věci, uvedli pokoj do původního stavu a trochu se "zkulturnili". Potom jsme se došli rozloučit s ostatníma, kteří na srazu ještě zbyli, naložili věci do auta a vyrazili nejdříve ke Kovbojovi domů pro nějaké věci a od něj už rovnou směr Praha.
Řídil Pouquer. Pouquer, co by Pražák a pražský řidič by měl cestu Prahou znát, ale to se ukázalo jako omyl. Nejdříve sjel z Jižní spojky moc brzo a potom s náma dělal okružní jízdu Prahou. V Praze jsme díky tomu zakufrování strávili možná hodinku. Potom Pouquer už úspěšně Prahu projel na výpadovku na Strakonice, kde vystoupil na autobus.
Já s manželkou jsme pokračovali domů - do Písku. Od rána bylo navíc děsné vedro, které vydrželo až do pozdních odpoledních hodin, což stejně jako nám, také asi všem ostatním (bez klikatizace v autě) znepříjemňovalo cestu.
Když jsme dojeli domů a vyložili věci z auta, tak se za 5 minut zatáhlo a bylo asi 2 hodinky krásně – na cestování ideálně. Potom začala neuvěřitelná průtrž mračen. Ale to už sem v podstatě asi ani nepatří .....
Tímto bych asi tento článek o tom "jak jsem viděl BX sraz já - Lup", ukončil.
Na závěr ještě musím poděkovat všem účastníkům srazu za pěknou atmosféru a také hlavně všem, kdo se na organizaci i sebemíň podíleli.
Sraz byl prostě super a jsem moc rád, že jsem vás všechny měl tu čest poznat osobně.
Bylo mi s váma fajn.
Už se těším na další sraz, na kterém (dá - li Bůh) nechci chybět.
Ahojky – Lup.
PS: V případě chyb v pořadí událostí berte ohled na mou sklerózu a nekamenujte mě 
PPS: Nyní budou tabulky:
***Dodatek martyho:*** K soutěži o uhodnutí celkového počtu vyrobených BX bohužel není tabulka, neboť nedopatřením lístečky s Vašimi tipy zůstaly v Mělníku. Takto mohu jen říct první tři místa. Nejblíže se ke správnému číslu přiblížil Pajator, na druhém místě byl Zakspeed, a na třetím místě se umístil Joplin. A správná odpověď je tady: Celková produkce Citroënu BX představovala 2 315 739 kusů.
