Další dopis přišel od Lindy, tentokráte už jej nebudu stříhat.
Nuže Lindo vyprávěj!
LINDA: SEČ 2004
Na sraz do Seče jsem se velmi těšila, dokonce jsem svému BX 19TRD slíbila na sobotu myčku, aby se aspoň trochu blýsklo. Bohužel bylo jiného názoru, jelikož odmítlo už večer předtím nastartovat (po době, kdy s ním nebyly žádné problémy..). Ráno si nedalo říct už vůbec, takže jsme s Palem vzali náhradní vozidlo a vyjeli něco po 11. hodině směr Seč. Cesta byla příjemná, silnice suchá a čistý sníh kolem úplně oslepoval.
Na Seč jsme dorazili kousek před 14. hodinou, na parkovišti již stálo několik našich klubových kolegů s poslušnějšími auty. Jelikož jsme venku nikoho neviděli, začli jsme si prohlížet přítomná BXka. na první pohled zaujalo Jidasovo černé BX a Jívovo stříbrné, které vypadalo i dle interiéru tak, jako by právě vyjelo z výrobní linky:-)
Po čase se přiřítila jakási paní, dle temperamentu a slovenštiny jsme ihned poznali Geri:-). Zašli jsme dovnitř a čekali na zahájení. O to se postaral jeden z leaderů klubu, Marty. Podepsali jsme prezenčku a pak byla na programu jízda po okolí. Poprosili jsme tedy Roberta zda by nás nevzal do svého (půjčeného) BX a vyjeli jsme s ostatními na vyjížku přes chatovou oblast na náměstí. Cesta byla fajn, jako spolujezdec jsem si alespoň mohla okouknout ostatní bx za jízdy a s Robertem jsme pořešili pár technických věcí. Následovalo bodování za čistotu motoru ,interiér, vzhled auta a bordel v kufru. I když byla hrozná zima, poctivě jsem rozdělila žetonky dle svého nejlepšího vědomí. Poté jsme se vrátili do hotelu na večeři a na besedu na téma Problémy s BX. Napsali jsme tedy pár dotázků, poté se rozvinula bouřlivá debata na téma proplachu, žravosti aut atd...
Pal šel ulovit pár náhradních dílu od Armanda a poté jsme se rozloučili a odjeli směr Praha, jelikož nás čekalo druhý den poměrně brzské vstávání.
A nakonec máme Armanda, který se nám také rozepsal....
Armando, máš slovo:
Zimní BXsraz, aneb jak to viděl ARMANDO:
Sobota:
******
Ráno to vydalo hezky, autíčko pod sněhem, svítilo sluníčko a na teploměru mínus sedmnáct. Moc se mi nechtělo vstávat, ale za vidinou střetnutí s kamarády a novými přáteli jsem se přemohl. Chvilku jsem zmateně lítal po pokoji a sbíral věci na cestu, jinak jako vždy mě Gabča (manželka) říkala: nachystej si věci večer ať ráno nesháníš, ale já jsem prostě takový raději ráno a nejlépe nikdy. Hodil jsem do sebe dva bonbóny Tic-Tac a valil jsem odhrnout sníh ze svého miláčka...
Trefil jsem se na první pokus, občas pod hromadou sněhu nemůžu najít kde jsem zaparkoval. Pak jsem se modlil jsem jestli nastartuji, ale bylo -17°C, tak moc jsem tomu nevěřil. A měl jsem pravdu. Ještě že parkuji na kopečku (Brno 425m nad mořem) právě pro případ nízkých teplot. Tak jsem se žduchnul z kopečku a hned na prvních 10 metrech jsem na čtyřku nakopnul mého miláčka a už jsem jen chvilku čekal, aby se nafoukl a poskočil.
Protože jsem byl první kdo na parkovišti nastartoval, čekala mě malá pouť pomoct kamarádům s nastartováním jejich autíček. Soused zrovna kopal do svého fordu a nadával na velkou zimu, tak jsme to nakopli startovacíma káblíkama (měl je opravdu festovní přímo ze svářečky.. takový káble chci taky). Nakopli jsem ještě jednu Xantii a už jsem mohl směřovat směr Seč.
Cesta po dálnici z Brna do Jihlavy šla celkem hladce, jel jsem lážo plážo 90Km/h a na jednou kolem mně prosvištěl Passat s lyžemi na střeše, strouhl to přede mnou zpět do pruhu tak, až mi ohodil přední sklo. Zasakroval jsem a zpíval jsem si dál se svým oblíbeným CD Holki. Po asi 5km jsem passata uviděl stát na krajnici a jeho posádka hledala lyže někde v závějích.. (asi měli značkový nosič lyží, že tak skvěle držel). Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale dovedu si představit létající lyže na dálnici..., no nic moc. V Jihlavě jsem sjel z dálnice směrem na Havlíčkův Brod tam už cesta nebyla tak skvělá, na silnici břečka a sníh, ale ubíhala celkem dobře, když jsem projížděl Havlíčkovým Brodem dost mě zaujal dopravní signalizace a značení, myslím že jedno z měst, které může být hrdé na svoje značení, hned se mi dobře jelo. Dalším cílovým bodem byl Golčův Jeníkov a podle naplánované cesty jsem měl poznámku "hned doprava" ale bylo to tak hned že jsem přejel asi 200metrů a vezl jsem se po ledu. Jak se mi povedlo zastavit tak jsem houknul na jednu tetinu jestli jedu dobře na Vílémov. "Ne ne panáčku to jste přejel odbočku jako každej!!!" Tak jsem se vrátil po ledovém kopci a směřoval opět správnou cestou na Vilémov. Po obecních klouzačkách jsem tam dorazil a nasměroval svého miláčka čtyřicítkou po ledu směr Seč.
Jak jsem se blížil k parkovišti hotelu bylo vidět, že jsem tady dobře, všude samé BXka tak jsem se zařadil mezi ty krasavce taky. Když jse dorazil do hotelu do sálu, kde už větši nadazila a dávali si obídek křičela na mě Geri ahoooj Armando potřebuji do bankomatu!!!!! ( strašně vtipný, ale pro ty co nevědí, tak na letním srazu cesta do bankomatu byla moje poslední s černým BXem, pořád ho mám rád).
Pozdravil jsem se s kamarády a dal jsem si dobrý obídek, česnekovou polívku a bramborák s uzeninou jak jsem to uviděl v jídelním lístku hned jsem to musel mít, ale to bych nebyl já abych si nedal ještě pořádný šnycl s erteplema, mimochodem, Jirko opravdu dobrá kuchyně, málem jsem po dvou chodech praskl. Mezitím už Marty zahájil úvodní povídání a představu jak bude probíhat program. Pak jsme všichni nasedli do svých BX a pomalu projížděli krajinou plnou sněhu a závějí, stromy měly na sobě krásné sněhové čepice a okolo všude samej CitroenBX jízda krajinou byla nezapomenutelná, několikrát jsem zahlédl Tiefa jak točí celou kolonu BXů musela to být skutečně nádhera.
Docela mě pobavil pohled na domorodce, kteří jistě zvyklí na okolní klid kde auto projede kolem domu jen ve státní svátek a v červenci, kdy tu najednou jede auto za autem a všechny jsou to CitroenBX, docela byla vidět ve tvářích několika domorodců nejistota a úsměv. Po asi půl hodince spanilé jízdy jsme dorazili do Třemošnice na náměstí, už po průjezdu několika BXů kolem restaurace začali místní štamgasti vybíhat z restaurace o obdivovali naše autíčka, jak jsme řadili jedno vedle druhého a nakonec jsme zabrali celé parkoviště, jeden domorodec který stál blízko mého autíčka ihned pohotově prohlásil "to jsou Citroeny že?". Mezitím už několik BXáků málem zrujnovalo bankomat, protože všichni chtěli vybírat penízky. Já jsem šel k jednomu červenému BX, které patří mimochodem pilotovi jménem Hany, zaujal mě na něm neobvykle usazený stěrač, středem předního skla a tak jsem Hani požádal aby se pochlubil jak nato? Ochotně demonstroval jednoduchost jak si vylepšit autíčko a tak se chystám, že se do toho pustím taky.
Geri zakřičela: "Jedem, v bankomatu už nic není!!!", a tak jsme pokračovali ve spanilé jízdě. Musel to být opravdu skvělý pohled jak jedno BX za druhým startuje a vyjíždí z parkoviště. Bylo jich tam snad pětadvacet.
Projížděli jsme nádherně zasněženou krajinou, ke které kontrastovala naše jedinečná BX. Jak jsme dojeli tak jsme se začali řadit na parkoviště do dvou řad čumáky k sobě. Všichni jsme otevřeli svoje motory a někteří i kufry, protože jme si před jízdou rozdali krabičky ve kterých jsme měli barevný kolečka a běhali jsme od auta k autu a koukali do každýho jako by jsme tomu rozuměli, ale naštěstí úkol byl jednoduchý, rozdělit svoje kolečka podle jednoduchých kritérií celkový dojem, interiér, čistota motoru a bordel v kufru.
Myslím, že to byl geniální nápad a je třeba ho určitě opakovat, já jsem po zralé úvaze rozdělil svoje body co si pamatuju takto celkový dojem: Mist, Hany, interier: Sonny; bordel v kufru jednoznačně Xob (jinak dostal by body i za bordel všude).
Po téhle skvělé soutěži jsme se rychle šli zahřát do restaurace k Jirkovi, jinak bych chtěl poděkovat servis jsi nám zajistil perfektní (jídlo, ubytování, atd...) Geri, Katja a Míša (xmonkova přítelkyně) začaly počítat hlasy v soutěžích a předaly drobné dárky výtězům, které věnovali sponzoři srazu. Mist mezitím donesl a rozložil na stůl vše co dovezl svým kamarádům do našich miláčků. Mimochodem, proto měl na střeše rakev, a začal pomalu prodávat autodoplňky a náhradní díly do auta. Já a několika dalšími jsem šel kouknout na dvůr na svého černého miláčka, který se druhý den měl stát obětí rychlostního rozebírání na náhradní díly. Byla taková zima, že jsme prchali do tepla a na večeři.
Pak jsem řešili spoustu zajímavých věcí o BXech, Robert z Holetína nám předal několik rad jak se o své miláčku starat, a pak jsem se pustili do diskuse kdo a jak co dělá, Ajm nám přečetl také co na nás chystá Policie a za co nám budou asi brát drahocené body a taky jsme se domlouvali, jak zafinancovat chod serveru.Diskutovali jsem hodně živě a přemýšleli jak mít BXclub ještě lepší. Někteří ochotně investovali dvoustovku, jiní i více - pokladní Katja nestačila vybírat.
V pozdějších večerních hodinách Geri rozhodla, že se jede na diskotéku a Jirka zjistil, že v Třemošnici opravdu diskotéta jede. Po asi půlhodinovém vypravování se několik šťastlivců vypravilo do Třemošnice, mimochodem protože jsem NEpijan tak jsem samozřejmě řídil já. Když jsem diskotéku našli, podle opravdu přesné Jirkovy navigace jsme opravdu ani jednou nezabloudili, jsme došli do prázdné restaurace a Geri se zeptala, jestli neví kde je tady diskotéka, číšnice odpověděla no přece tady!!! Propadli jsem všichni neskrotnému smíchu, ale stejně jsme zůstali. Geri to rozjela, tančila kolem tyče jako by to dělal po večerech profesionálně, tak nás vyburcovala, že jsme šli tančit s ní, hudba na můj vkus trošku tvrdá ale z druhé strany mít diskotéku rezervovanou pro 7lidí to se jen tak nevidí.
Armando, Geri, Xob, Mist se slečnou Lucií a další dva Bxáci ať mi prominou, ale jejich nicky si nepamatuji jsme okupovali diskotéku asi tři hodiny a musím říct, že jsme si opravdu užili. Když jsme se dostali ven, konečně jsem se nadýchl čerstvého vzduchu, tak si duo Mist šli společně odlehčit na břeh řeky, prý aby se nám jelo lépe zpět.
Cesta zpátky byla také dobrodružství, okna se nám nechtěla pořádně odmlžit, ale nakonec jsme je přemluvili a mohli se vydat na zpáteční cestu. Po zdařilém návratu a vystoupení z vozidla Geri objevila na obloze hvězdičky, mimochodem v Praze to asi neviděla, takže byla v sedmém nebi, nebo spíš jako když capart dostane lízátko. Unaveni a schváceni po celém dni jsme šli spát.
Neděle:
******
Ráno jsem vstával celkem brzo a měl jsem docela nabitý plán. Rozebrat moje černé BXko do posledního škoubku. Začal jsem s několika nadšenci, kteří také něco potřebovali, rozebírat postupně co se dalo, můžu říct, že už snad vím kde co v autě je a snad už bych ho dokázal i složit, ale Francouzi opravdu mají na vše různé fígle co a jak je kde přidělané. Mist začal rozdělávat blatník. Xob s Cobrou se vrhli na zadní plato, sony rozdělával střešní okno a já se vrhl na sedačky. Každý dělal něco a než jsem se kouknul na hodinky tak byl večer. Musím říct, i když jsem okolo auta ráno odházel sníh, tak jsem sebou dvakrát parádně švihnul...
. Zima byla pořádná, hádám tak -12°C šroubovák přimrzal k rukám ale dílo se pomalu dařilo. Xmonk se snažil vyšroubovat ventilátor a ten se nakonec poddal. Potom jsme běhali kolem auta a snažili se ho zvednout aby se dalo odšroubovat závěsný zařízení, což se nám však v závějích nepodařilo. Celý zmrzlý jsem tam se Sonnym nakonec zůstal sám a tak jsem ještě odšroubovali čerpadlo a další drobnosti a utíkali trochu rozmrznout do tepla. Oprášili jsme svoje autíčka od sněhu a nabrali směr domů. Byl jsem tak zmrzlej, že mi ani nepomohlo, že jsem si celou cestu topil na nohy, stejně jsem nic necejtil.
Geri:
Musim tu na zaver pridat, ze to bolo SUPER SUPER SUPER a bola som milo prekvapena kolko ludi sa tohoto zrazu zucastnilo...
Huraaa vsetci do dalsich zrazov.....
Jíva:
Bylo to všechno fajn, prostě DOST DOBRÉ. A další sraz až v létě? Není to moc daleko? Nechcete udělat aspoň nějaký minisraz pro křest Citrónka? Jen nedávejte termín výstavy PRAGOREGULA (kolem 20.3.)
Linda:
Co říct na závěr? Byl to fajn sraz, škoda jen že mě mé BX takhle vypeklo... V létě snad už bude vše ok a na sraz dorazíme již správným vozem:-)
Armando:
A co říci závěrem, jsem moc rád, že se takový setkání porařilo už po druhé, a doufám že to bude takto dále skvěle pokračovat. Potkal jsem se spoustou nových kamarádů a musím říct, že jsem rád. Jen protože jsem sklerotik mám na příště maličkej zlepšovák, uděláme si jmenovky, třeba je natisknu i já, ale tak se budem asi lépe pamatovat. Nálepky na autě jsem viděl snad u každýho a sám jsem na ně hrdej, tak bych to viděl ještě na nálepku na rámeček pod SPZku a už dlouho přemýšlím přívěsku na klíče BXclub.com o černým tričku s logem BXclub.com , kšiltovka by byla taky super a napadá mě spousta dalších věcí. Ale abych jen nevedl chytrý řeči kouknu co by to tak stálo a pokud by se to líbilo jako nálepky na auto tak to zkusíme taky udělat.
Tolik vše.... myslím že z těchto čtyř dopisů se dá vyčíst snad všechno :-))))